Řasy v akváriu: jak poznat druh a co na něj platí

Jak poznat druh

• černé, šedé až tmavě zelené štětičky na okrajích listů, na dřevě a na hadicích – černá štětičková řasa, ruducha,
• šedozelené rozvětvené chomáče jako malé parůžky na okrajích listů a na technice – staghorn, ruducha rodu Compsopogon,
• tvrdé kulaté zelené tečky, které prstem nesetřeš, na skle a na starších listech, nejčastěji anubiasů – zelené tečky,
• jemný zelený povlak na skle, který jde setřít prstem a za pár dní je zpátky – zelený prach,
• zelená vlákna, dlouhá a měkká nebo krátká a tuhá, na rostlinách a dekoraci – vláknité řasy,
• slizký modrozelený až skoro černý povlak na substrátu a listech, který jde stáhnout v celé vrstvě a zapáchá – sinice,
• hnědý prašný povlak hlavně v prvních týdnech – rozsivky,
• zelená zakalená voda – volně plovoucí jednobuněčné řasy.

Rozsivky patří hlavně k novému akváriu a jsou v návodu Řasy v novém akváriu. Zelenou vodu řeší návod Zakalená voda v akváriu. Tady jde o řasy v akváriu, které už běží měsíce.

Proč rostou v zaběhnutém akváriu

Rostliny i řasy potřebují světlo, CO₂ a živiny. Dokud jsou v rovnováze a rostliny rostou naplno, řasy se neprosadí. Když se jedna věc posune – dojde lahev CO₂, prodlouží se svícení, přestaneš hnojit, přibudou ryby, zeslábne filtr nebo se v substrátu nahromadí kal – řasy zareagují rychleji než rostliny.

U každé řasy proto začni otázkou, co se v posledních týdnech změnilo. Pro rostlinné akvárium jsou výchozí hodnoty:

• CO₂ 20–30 mg/l stabilně po celou dobu svícení, pokud CO₂ přidáváš,
• NO₃ 10–20 mg/l,
• světlo 6–8 hodin denně.

Černá štětičková řasa a staghorn

Obě jsou ruduchy a obě se nejčastěji objevují, když CO₂ kolísá nebo je ho málo a v akváriu se hromadí organika: zbytky krmiva, odumřelé listy, kal ve filtru a v substrátu. Štětičky často sedí u výstupu filtru a na technice, ale také v koutech bez proudění, takže se zdroje neshodnou, jestli víc vadí silný, nebo slabý proud. Shodnou se na tom, že voda má proudit celým akváriem bez mrtvých koutů.

• stabilizuj CO₂: stejné množství každý den po celou dobu svícení a hlídej lahev, ať nedojde,
• napadené listy odstřihni u báze, zarostlé listy se už nevyčistí,
• odsaj kal z povrchu substrátu a pravidelně měň vodu; náplň filtru propláchni ve vodě vypuštěné z akvária, ne pod kohoutkem, a nedělej to ve stejný den jako velký úklid substrátu,
• dřevo nebo kámen vyndej a ošetři mimo akvárium 3% peroxidem vodíku, nech pár minut působit a důkladně opláchni odchlorovanou vodou; mechy a rostliny přichycené na dřevě peroxidem nepolévej,
• na místa, která nejdou vyndat, se dá bodově použít tekutý uhlík, většinou na bázi glutaraldehydu.

Bez přidávaného CO₂ se štětičky objevují taky a platí totéž jinak: drž stálé podmínky, sviť spíš 6 hodin, měň vodu pravidelně a vždy podobné množství, ne nárazově velké objemy, a drž akvárium čisté.

U tekutého uhlíku nesmí celkové množství za den překročit denní dávku výrobce na objem tvého akvária, bodová dávka se do ní počítá. Vypni na pár minut filtr, nanes přípravek stříkačkou přímo na řasu a pak filtr zapni. Přípravky se liší koncentrací a výrobce jednoho z nich před bodovým předávkováním přímo varuje, proto tu konkrétní dávka není. Citlivě reagují vallisnerie a některé mechy a přípravek může škodit krevetám a šnekům. Když ryby nebo krevety na ošetření reagují, vyměň hned velkou část vody. Zasažená řasa během několika dní zrůžoví nebo zbělá a pak ji spasou krevety Amano. Živý dospělý porost samy nezvládnou.

Lít peroxid přímo do akvária se nevyplatí: zdroje uvádějí dávky, které se liší několikanásobně, a předávkování škodí krevetám, rybám, citlivým rostlinám i bakteriím ve filtru.

Zelené tečky a zelený prach

Zelené tečky drží pevně na skle i na listech a nejvíc jimi zarůstají pomalu rostoucí rostliny jako anubiasy. Nejčastěji jdou s nízkým PO₄ a s dlouhým nebo silným svícením. Změř PO₄ citlivým testem: když je u spodní hranice testu nebo pod zhruba 0,5 mg/l, přidej fosfátové hnojivo (orientační rozsah je 0,5–2 mg/l, víc v návodu o hnojení). Výrazně vysoké hodnoty kolem 3 mg/l a víc jsou méně častá příčina, pak pomůžou větší výměny vody. Potom tečky seškrábni škrabkou s čepelí a sleduj, jestli se vrací. Ze živočichů je nejlépe spásají neritky.

Zelený prach drží na skle volně. Osvědčený postup je nechat ho aspoň tři týdny být, dokud povlak nezestárne a nezačne se trhat, pak ho setřít najednou a hned vyměnit vodu, ať zbytky odejdou s ní. Průběžné stírání podle zkušeností akvaristů uvolní výtrusy a povlak se vrátí.

Vláknité řasy

Vlákna rostou, když je víc světla, než rostliny se svým CO₂ a živinami stačí využít, nebo když rostliny z jiného důvodu rostou pomalu. Pomáhá:

• vytahat vlákna ručně a silně zarostlé listy odstřihnout,
• zkrátit svícení k dolní hranici 6 hodin,
• dorovnat CO₂ a hnojení, aby rostliny rostly naplno,
• krevety Amano a další drobné krevety, které měkká vlákna spásají; krátké tuhé štětinky nechávají být.

Přípravky proti řasám příčinu neodstraní. Některé škodí rostlinám, některé výrobci výslovně nedoporučují ke krevetám a ty s mědí zabíjejí krevety i šneky, takže do akvária s bezobratlými nepatří.

Sinice

Sinice nejsou řasy, ale fotosyntetické bakterie. Daří se jim v místech bez proudění, v substrátu plném organiky, při překrmování a někdy tam, kde dusičnany spadnou skoro na nulu.

• povlak co nejvíc odsaj při výměně vody a vyčisti povrch substrátu,
• zlepši proudění, aby voda v koutech nestála,
• nenech NO₃ spadnout k nule: v rostlinném akváriu drž 10–20 mg/l, v krevetkáriu aspoň měřitelných 5–10 mg/l,
• omez krmení,
• při silném výskytu nejdřív odsaj, co jde, a pak akvárium zatemni na tři až čtyři dny: zakryj ho i ze stran, vypni CO₂, nehnoj, přidej vzduchování nebo zvedni výstup filtru, krm jen minimálně a zkontroluj ryby a krevety. Potom vyměň velkou část vody, odumřelé sinice ji znečistí.

Zatemnění samo příčinu neodstraní. Když nespravíš proudění, organiku a živiny, sinice se během pár týdnů vrátí.

Postup a co si zapisovat

Měň jednu věc najednou a dej jí aspoň týden. Fotografuj stejné místo ze stejného úhlu a při stejném světle a zapisuj, co jsi změnil: délku svícení, CO₂, hnojení, výměny vody, nové rostliny nebo ryby. Řasy reagují se zpožděním, takže bez zápisů se těžko pozná, co je spustilo a co pomohlo.

Fotka stejného místa po týdnu ukáže víc než paměť.