Sulaweské krevety a plži Tylomelania: teplá zásaditá voda, stabilita a ochrana

Proč jsou jiné

Sulaweské krevety rodu Caridina (cardinal, harlequin, yellow cheek, blue leg Poso a další) a plži Tylomelania pocházejí z indonéského ostrova Sulawesi, hlavně z jeho starých jezer: ze soustavy jezer Malili (Matano, Mahalona, Towuti) a z jezera Poso. Řada druhů žije jen v jednom jezeře.

Voda je tam teplá po celý rok a mírně zásaditá – opak toho, co potřebují krevety crystal a bee. Aktivní substrát a kyselá voda, na kterých jejich chov stojí, ani CO₂ z rostlinných akvárií sem proto nepatří, sulaweským druhům by uškodily.

Jsou citlivé na amoniak, dusitany, měď, léčiva a výkyvy vody a jako první krevety se nehodí. Začni s nimi, až máš za sebou chov jiných krevet a umíš udržet vodu stálou.

Voda: co se ví a co ne

Data z přírody jsou řídká a zdroje si protiřečí. Pro jezera Malili se uvádí teplota zhruba 27–31 °C. Pro pH jezera Matano uvádí vědecká revize sulaweských krevet asi 7,4, indonéská měření u hladiny z let 2008–2016 ale zhruba 8,2–8,9. Pro další jezera včetně Posa jsou údaje roztroušené a nejednotné.

Akvarijní praxe se od přírody liší a ani chovatelé se neshodnou. Orientační rozsahy, se kterými se v akváriích pracuje:

• teplota 27–30 °C,
• pH zhruba 7,5–8,5,
• GH zhruba 4–8 °dGH a KH 3–6 °dKH,
• TDS – doporučení se rozcházejí víc než u jiných krevet, zhruba od 100 do 300 ppm a podle některých i méně; ber ho hlavně jako kontrolu, že se voda nemění,
• NH₄ a NO₂ na nule, NO₃ co nejníž.

Sulaweské minerální soli se vyrábějí v několika verzích, pro které výrobce uvádí různé pH, například kolem 7,5 nebo 8,5; skutečné pH v akváriu se může lišit. Kterou použít, záleží na druhu a na vodě, ve které zvířata dosud žila; zeptej se chovatele, od kterého je máš, a začni s podobnou vodou, jakou má on.

V SUISO tlačítko „Navrhnout podle osazenstva“ v cílech akvária předvyplní orientační společný rozsah pH, KH, GH a TDS z katalogu pro druhy, které máš. U sulaweských druhů je to jen výchozí bod: uprav ho podle vody, ve které se tvým zvířatům daří, a TDS zapisuj mezi dalšími hodnotami měření.

Stabilita před přesným číslem

Kolísání vody patří u sulaweských krevet k nejčastějším příčinám úhynů. Pomáhá větší akvárium, protože se v něm voda mění pomaleji, a malé pravidelné výměny místo velkých: chovatelé uvádějí nejvýš kolem 10 % najednou.

Novou vodu připrav předem z RO vody a sulaweské soli, změř TDS a pH a srovnej ji teplotou s akváriem. Přilévej ji pomalu.

Odpar doplňuj čistou RO vodou bez soli. Minerály se neodpařují, takže doplňování vodou se solí TDS postupně zvyšuje, a když odpar nedoplníš, voda se zahušťuje.

Do akvária nepatří CO₂, aktivní substrát, rašelina ani substrát s hnojivy. Rostlin dej jen málo, protože fotosyntéza během dne rozhoupe pH. Hodí se inertní písek nebo jemný štěrk a kameny, na kterých roste biofilm.

Když je něco mimo rozsah, vracej to pomalu, během několika dní. Rychlý zásah je pro tyhle krevety větší riziko než mírně odlišná hodnota.

Zaběhnutí, biofilm a krmení

Do nového akvária sulaweské krevety nedávej. Nestačí, že NH₄ a NO₂ ukazují nulu: krevety se živí hlavně biofilmem na kamenech a ten potřebuje čas. Zdroje doporučují akvárium zabíhat nejčastěji dva až čtyři měsíce.

Krm střídmě a jemným krmivem, jen tolik, kolik krevety spořádají během hodiny až dvou, a zbytky odeber. V teplé zásadité vodě je víc amoniaku v jedovaté formě, takže rozkládající se krmivo škodí rychleji.

Plži Tylomelania jsou žraví a potřebují víc potravy než běžní plži v akváriu, jejich zbytky ale zatěžují vodu i krevetám. V akváriu s krevetami proto drž jen jednoho nebo pár plžů. Rodí po jednom mláděti, takže jich přibývá pomalu.

Jeden druh krevet na akvárium

Chovej jen jeden sulaweský druh krevet na akvárium. Někteří chovatelé popisují, že se druhy v akváriu kříží, jiné zdroje to popírají; kříženci by pro zachování druhů neměli cenu. Druhy navíc pocházejí z různých jezer a jejich nároky se liší. Plže Tylomelania různých druhů také drž odděleně: v přírodě se kříží a v obchodě se těžko určují.

Se sulaweskými krevetami se dají chovat plži Tylomelania, potřebují podobnou vodu.

Neocaridina se se sulaweskými krevetami nekříží, ale potřebuje chladnější a jinou vodu, takže k nim nepatří; totéž platí pro krevety crystal a bee. Ryby se nehodí: krevety jsou drobné a mláďata by nepřežila.

Ochrana: odchovy, žádné vypouštění, žádné pokusy

Mnoho sulaweských krevet i plžů je na Červeném seznamu ohrožených druhů vedeno jako kriticky ohrožené. Ohrožuje je těžba niklu, znečištění a nepůvodní druhy: do jezera Matano se kolem roku 2010 dostal uměle vyšlechtěný kříženec cichlid zvaný flowerhorn, nejspíš vypuštěný z akvária, a odtud se šíří do sousedních jezer. U některých druhů je mezi hrozbami uváděný i odchyt pro akvaristiku.

• dávej přednost odchovům před zvířaty z přírody – u některých druhů pochází velká část zvířat v obchodě z odchytu, ptej se proto prodejce, odkud zvířata jsou,
• nikdy nevypouštěj zvířata, rostliny ani vodu z akvária do přírody,
• nechovej je na zkoušku – jsou náročné a v nevhodných podmínkách hynou; kupuj je, až máš zaběhnuté akvárium, stálou vodu a víš, co uděláš s odchovem,
• odchov si nech, nebo ho předej chovateli, který stejný druh chová odděleně.

Co si zapisovat a proč

Teplotu a TDS každých pár dní, pH, GH a KH jednou za čas, výměny vody s objemem, solí a TDS nové vody a každé doplnění odparu. U sulaweských druhů jsou obecné rozsahy nejisté a nejlepším vodítkem jsou tvoje vlastní čísla z doby, kdy se zvířatům dařilo. Zapiš si i druh, odkud zvířata máš (odchov, nebo odchyt) a kolik jich je. Úhyny zapiš u osazenstva jako úbytek s příčinou, nosící samice a mladé jako dobrý znak; když se pak zeptáš Rádce, vidí je v deníku vedle výměn a měření z předchozích dní.