Krevetky Neocaridina: parametry vody, založení a chov v rostlinném akváriu

Proč Neocaridina a s kým ne

Neocaridina davidi se prodává v mnoha barevných formách, nejznámější je červená „cherry“. V rostlinném akváriu spásá biofilm, řasy a odumírající části rostlin z listů, mechu i dřeva, takže ji většinu času uvidíš při práci.

Skoro každá ryba sežere mladé krevety a větší ryby i dospělé. Nehodí se k bojovnicím, cichlidám, parmičkám ani velkým tetrám. Dospělé krevety obvykle snesou drobné klidné ryby s malými ústy, například malé razbory, otoskusy nebo trpasličí pancéřníčky. Když chceš, aby se kolonie rozrůstala, je nejlepší akvárium jen pro krevety, nebo aspoň hodně hustý porost.

Barevné formy Neocaridin se spolu kříží a potomci se během několika generací vracejí k hnědému divokému zbarvení. Pokud chceš jednu barvu, chovej jen ji.

Parametry vody

• GH 6–10 °dGH – vápník a hořčík potřebují na stavbu nového krunýře; v příliš měkké vodě se svlékání nedaří a v příliš tvrdé je starý krunýř tak tvrdý, že se z něj kreveta nedostane. Zdroje se v rozsahu liší, nejčastěji uvádějí 6 až 10; výchozí cíl krevetkária v SUISO je 6–12,
• KH 2–8 °dKH – tlumí výkyvy pH,
• pH 6,5–7,8,
• teplota 20–24 °C – snesou i víc, v teplejší vodě rychleji rostou a množí se, ale kratší dobu žijí,
• NH₄ a NO₂ na nule, NO₃ co nejníž, nejlépe do 10 mg/l; do 20 mg/l ho krevety snášejí,
• TDS – doporučení se mezi zdroji liší zhruba od 100 do 300 ppm, ber ho hlavně jako kontrolu, že se voda nemění.

Obecné cíle rostlinného akvária (pH 6,4–6,9, KH 3–5, GH 4–8) se s krevetami potkávají jen v horní části: GH 6–8 a pH 6,5–6,9. U dusičnanů je průnik úzký: rostlinný cíl je 10–20 mg/l, krevetkárium v SUISO cílí do 10, takže v rostlinném akváriu s krevetami se drž u dolní hranice. V SUISO má styl krevetkárium vlastní cílové rozsahy (pH 6,5–7,8, KH 2–8, GH 6–12, NO₃ do 10 mg/l) a navíc můžeš sledovat TDS, vápník a hořčík.

Aktivní substrát změkčuje vodu a drží pH nízko, často pod hodnotami vhodnými pro Neocaridiny, které ho na rozdíl od krevet rodu Caridina nepotřebují. Na inertním substrátu (písek, štěrk) se rozsah drží snáz. S aktivním substrátem počítej s nižším KH i pH, hlídej, ať pH neklesá pod 6,5, a KH nedoháněj přípravky skokem.

S CO₂ se drž spíš u dolní hranice obvyklých 20–30 mg/l (drop checker zelený, ne žlutý), zvyšuj ho po malých krocích a vypínej ho asi hodinu před zhasnutím. S CO₂ je lepší KH aspoň 3–4, aby pH neklesalo pod 6,5. Přebytek se projeví tím, že krevety zpomalí nebo znehybní a ryby lapají u hladiny. V tu chvíli CO₂ hned vypni, rozčeř hladinu a vyměň část vody.

Kdy krevety přidat a jak je převést

Až do zaběhnutého akvária: NH₄ a NO₂ několik dní po sobě na nule a NO₃ už roste. Aktivní substrát první týdny uvolňuje amoniak, takže s krevetami počkej, až záběh skončí. Čím déle akvárium běží, tím víc biofilmu je na rostlinách, mechu a dřevě a tím víc krevety najdou potravy.

Začni skupinou aspoň deseti kusů, ať jsou zastoupené samice i samci.

Nové krevety převáděj kapáním. Nejdřív nech sáček srovnat teplotu s akváriem. Pak krevety i s vodou přelij do nádoby a hadičkou do ní přikapávej vodu z akvária, 1–2 kapky za sekundu, dokud v nádobě není aspoň třikrát víc vody než na začátku. Obvykle to trvá 1–2 hodiny; čím víc se voda od prodejce liší od tvé, tím déle. Krevety pak přelov síťkou, vodu od prodejce do akvária nelij.

Krmení a výměny vody

V zaběhnutém rostlinném akváriu najdou krevety velkou část potravy samy. Přikrmuj málo, jen tolik, kolik spořádají za dvě, tři hodiny, a zbytky odeber. Rozkládající se krmivo zhoršuje kvalitu vody.

Mladé a samice s vajíčky potřebují i bílkoviny. Prášková krmiva pro mladé dávkuj velmi střídmě.

Krevetám vyhovují menší pravidelné výměny, kolem 10–20 % jednou týdně. Velká výměna je riskantní hlavně tehdy, když se nová voda od akvária liší. Pokud v rostlinném akváriu s CO₂ měníš víc, musí nová voda sedět teplotou, GH i TDS a měla by přitékat pomalu.

Když krevety hynou

• skok parametrů po výměně vody – nová voda s jinou tvrdostí, TDS nebo teplotou; úhyny pak často přicházejí při svlékání,
• nepovedené svlékání – kreveta uvízne ve starém krunýři, někdy je kolem těla vidět bílý prstenec; nejdřív zkontroluj GH a KH a jestli se nemění,
• nové rostliny – rostliny z pěstíren mohou nést zbytky pesticidů, po kterých krevety hynou krátce po vysazení; do akvária s krevetami dávej rostliny in vitro, ostatní nejdřív důkladně propláchni a nech pár dní ve vodě stranou,
• měď – léčiva s mědí krevety zabíjejí, proto je v akváriu s krevetami nepoužívej. Hnojiva pro rostlinná akvária obsahují měď jen ve stopovém množství a výrobci je obvykle uvádějí jako bezpečná pro krevety, pokud dodržíš dávku na obalu; nové hnojivo přesto začni poloviční dávkou. U přípravků proti šnekům a řasám před použitím ověř, že je výrobce uvádí jako bezpečné pro krevety,
• amoniak a dusitany – typicky po překrmení,
• přebytek CO₂.

Jak hledat příčinu: změř NH₄, NO₂, GH, KH, pH a TDS a projdi, co se v akváriu změnilo v posledních dnech – výměna vody, nové rostliny, nové hnojivo nebo přípravek, léčivo, krmení.

Množení

Samice nosí pod zadečkem obvykle 20–30 vajíček. Vývoj trvá tři až čtyři týdny podle teploty, v teplejší vodě je kratší. Larvální stadium nemají: z vajíček se líhnou asi 2 mm velké kopie dospělých.

Mladé se schovávají v mechu a hustých rostlinách a žijí z biofilmu. Ryby je sežerou, proto se kolonie nejrychleji rozrůstá v akváriu bez ryb. Když chceš sytější barvu, přesouvej méně vybarvené kusy jinam.

Co si zapisovat a proč

Kdy a kolik krevet přibylo, výměny vody s GH, TDS a teplotou nové vody, nové rostliny, hnojení a každé léčivo nebo nový přípravek. Úhyny bývají důsledkem změny z posledních dnů a se zápisy ji najdeš rychle. Úhyn zapiš u osazenstva jako úbytek s příčinou; když se pak zeptáš Rádce, vidí ho v deníku vedle výměn a hnojení z předchozích dní. Zapisuj i samice s vajíčky a první mladé – je to dobrý znak, že akvárium krevetám sedí.