Krevetky Caridina (crystal, bee, tiger): měkká voda, aktivní substrát a chov

Čím se liší od Neocaridiny

Pod jmény crystal red, crystal black, bee, Taiwan bee (King Kong, Panda, Blue Bolt), pinto a tiger se prodávají krevety rodu Caridina. Na rozdíl od Neocaridiny, které stačí tvrdší voda s pH kolem 6,5–7,8, potřebují měkkou, mírně kyselou vodu skoro bez uhličitanové tvrdosti a hůř snášejí výkyvy.

Z vodovodu takovou vodu většinou nenapustíš, proto se chovají v RO vodě s minerály a na aktivním substrátu. Tygří krevety (tiger) snesou podle linie o něco tvrdší a méně kyselou vodu; křížené „fancy“ tigry potřebují stejnou vodu jako bee.

Caridina a Neocaridina se spolu nekříží, ale každá potřebuje jinou vodu, takže většina zdrojů doporučuje chovat je odděleně. Crystal, bee, Taiwan bee a tiger se naopak křížit můžou a u potomků se zbarvení a kresba linie často ztratí. Když chceš udržet linii, chovej ji samostatně.

Cílová voda

• GH 4–6 °dGH – vápník a hořčík na stavbu krunýře; výrobci minerálů pro bee krevety míří zhruba na 6,
• KH 0–1 °dKH, některé zdroje připouštějí až 2 – uhličitany zvedají pH a rychleji vyčerpávají aktivní substrát,
• pH zhruba 5,5–6,8, u bee a crystal žádný zdroj nejde nad 7; nízké a stálé pH drží aktivní substrát,
• TDS 100–180 ppm, nejčastěji se uvádí 100–150 – při KH kolem nuly je to hlavní každodenní ukazatel, že se voda nemění,
• teplota 20–24 °C, některé zdroje uvádějí až 25 °C,
• NH₄ a NO₂ na nule.

Rozsahy se mezi zdroji i liniemi liší o desetiny pH a desítky ppm TDS. Ber je jako mantinely, ne jako číslo, které je potřeba trefit: prudká změna škodí, i když se voda přesune mezi dvěma hodnotami, které jsou obě „v rozsahu“.

V SUISO zapisuješ TDS při měření pod „Další hodnoty“. V cílových rozsazích akvária tlačítko „Navrhnout podle osazenstva“ předvyplní orientační společný rozsah pH, KH, GH a TDS pro druhy z katalogu, které v akváriu máš. Jsou to výchozí čísla z katalogu, ne rada chovatele, takže je zkontroluj podle své linie.

RO voda a minerály jen na GH

Základ je voda z reverzní osmózy (RO) nebo demineralizovaná voda s TDS kolem nuly. Do ní přidáš minerální sůl pro bee krevety, která zvedá GH a KH skoro nemění. Výrobci míří zhruba na 6 °dGH; kolik soli to je, se liší podle výrobku, takže začni dávkou z obalu a výsledek změř kapkovým testem GH a TDS metrem. Vodu na výměny pak míchej na TDS akvária, ne na číslo z obalu.

Minerály pro Neocaridiny (GH/KH+) obsahují i uhličitany a KH zvednou, proto se pro Caridinu nehodí. Kohoutková voda s KH vyčerpává aktivní substrát rychleji, takže ji nepoužívej ani na výměny, ani na doplňování.

Vodu míchej předem v samostatné nádobě, nech sůl úplně rozpustit a vodu srovnat teplotou s akváriem. Až pak změř TDS a teprve potom ji použij.

Aktivní substrát a zaběhnutí

Aktivní substrát (soil) odebírá z vody uhličitany, drží pH nízko a tlumí jeho výkyvy během dne. Čerstvý substrát ale první týdny uvolňuje amoniak.

Krevety přidávej až po zaběhnutí. Zdroje uvádějí nejméně 4–6 týdnů, některé radši dva měsíce. Rozhoduje měření, ne kalendář: NH₄ i NO₂ několik dní po sobě na nule.

Substrát se postupně vyčerpá, obvykle po 12–18 měsících, nejvýš kolem dvou let; voda s KH ho vyčerpá dřív. Poznáš to podle pH a KH, které začnou stoupat i při výměnách RO vodou, a podle zrn, která se rozpadají a slehávají jako jíl. Vyčerpaný substrát je potřeba vyměnit a nový se musí znovu zaběhnout, takže krevety mezitím potřebují jiné akvárium.

Nové krevety převáděj kapáním, a to pomaleji než Neocaridiny: zdroje uvádějí zhruba 1,5 až 3 hodiny. Změř TDS vody od prodejce i v akváriu – čím víc se liší, tím déle.

Výměny vody a doplňování odparu

Měň málo a pravidelně, zdroje uvádějí kolem 10–15 % jednou za týden až dva. Nová voda má mít stejnou teplotu a co nejbližší TDS jako akvárium a přitékat pomalu, třeba po kapkách hadičkou.

Při odpařování mizí jen voda, minerály v akváriu zůstávají. Odpar proto doplňuj čistou RO vodou bez minerálů, jinak TDS i GH postupně rostou. Doplňuj průběžně po menších dávkách.

Když TDS přesto pomalu stoupá, nesrážej ho jednou velkou výměnou. Měň vodou jen o málo nižšího TDS a opakuj to několik dní po sobě.

Svlékání, úhyny a co nedělat

Krevety rostou svlékáním a právě při něm jsou nejzranitelnější. Nepovedené svlékání – kreveta uvízne ve starém krunýři, někdy s bílým prstencem kolem těla – nejčastěji souvisí s nevhodným nebo kolísajícím GH a KH a s prudkou změnou vody po výměně. Čeho se vyvarovat:

• skok TDS, GH, pH nebo teploty po výměně vody,
• amoniak a dusitany – v novém akváriu z aktivního substrátu, později po překrmení,
• měď – léčiva s mědí krevety zabíjejí i ve velmi malém množství; v akváriu s krevetami je nepoužívej a u nového hnojiva nebo přípravku si ověř, že ho výrobce uvádí jako bezpečný pro krevety,
• přípravky a kyseliny na snížení pH – ve vodě s KH kolem nuly nic netlumí a pH může spadnout prudce; nízké pH má držet substrát,
• rychlé opravy – když je něco mimo rozsah, vracej to pomalu, během několika dní.

Když krevety hynou, změř NH₄, NO₂, GH, KH, pH a TDS a projdi, co se v posledních dnech změnilo: výměna vody, doplnění odparu, nový přípravek nebo hnojivo, krmení.

Co si zapisovat a proč

TDS a teplotu v akváriu i v nové vodě, objem výměn, kolik soli jsi dal do RO vody a každé doplnění odparu. Jednou za čas pH a KH: když začnou stoupat, substrát se vyčerpává, takže si zapiš i kdy a jaký substrát jsi nasypal. Úhyny zapiš u osazenstva jako úbytek s příčinou; když se pak zeptáš Rádce, vidí je v deníku vedle výměn a měření z předchozích dní. Zapisuj i samice s vajíčky a první mladé – je to nejlepší znamení, že voda sedí.